Velká Morava

 

Velká Morava

První otázka

Kde se staří Moravané na našem území vzali?

V nedávné době jsem se setkal s velmi úsměvným tvrzením, že nejsme Slované, ale Germáni. Jak to tedy s námi ve skutečnosti je?

 Všeobecně

V dnešní době a na současné úrovni genetického výzkumu tuto hádanku není vůbec obtížné rozluštit. Stačí k tomu využít genealogického testu DNA, který byl celosvětově proveden a je všeobecně uznáván. S jeho prezentací to však značně pokulhává. Haploskupiny jsou velké skupiny haplotypů, které lze využít k charakterizaci populace. Často je lze geograficky lokalizovat. Slovanské etnikum má haploskupinu R1a, případně R1b, které jsou haploskupinou chromozómu Y lidské DNA a která je charakterizována genetickým markerem M17. Y DNA se dědí z otce na syna. Genealogický test založený na vyšetření Y-chromozómu otce a syna tak spolehlivě odhalí non-paternitu, tedy biologickou nepříbuznost, avšak pouze u synů daného otce. Haploskupiny R1a a R1b, případně R1a1 a R1b1 se pak vyčlenily z haploskupiny R1.

 Původ

Prvními nositeli haploskupiny R1a byli lidé obývající v době ledové útočiště pravděpodobně na území jižní nebo západní Asie (území dnešní Ukrajiny před 15 000 lety).

 Rozšíření

Na území Evropy se haploskupina R1a1 vyskytuje nejčastěji ve střední a východní Evropě. Početnou enklávu Slovanů však můžeme také nalézt na území severní Evropy, konkrétně v Norsku. Zde si etnikum Sámů dodnes udržuje svoje Slovanské tradice a povědomí o tom, že na současné území přišli z prostředí Uralu.

v Polsku a Maďarsku 56 % až 60 %

na Ukrajině 44 % až 54 %

v Rusku 50 %

u Lužických Srbů 63 %

ve východním Německu, a ve Skandinávii (nejvíce 23 % na Islandu)

Rozšíření haploskupiny R1a na území Evropy lze přičíst třem hlavním faktorům:

rekolonizaci Evropy po ústupu ledovce z ukrajinského útočiště

migraci ze severních stepí před 5 000 až 3 000 lety

masivní slovanské migraci v 5.–7. století n. l.

V Asii je haploskupina R1a1 nejvíce zastoupena mezi:

Iškašimy 68 %

Tádžiky 64 %

Kyrgyzy 63 %

V Indii bylo rozšíření haploskupiny R1a1 spojováno s indo-árijskou migrací z centrální Asie, další studie však odhalily, že na území Indie byla tato haploskupina přítomna mnohem dříve. V oblasti Jihovýchodní a Východní Asie se haploskupina R1* téměř nevyskytuje.

Rozšíření  haploskupiny R1* je spojováno s mohylovou kulturou, která osídlila Evropu po ústupu ledovce. Tato kultura byla šiřitelem indoevropských jazyků, dále je známá domestikací koně. Vyšší výskyt haploskupiny R1a1 u Slovanů východní a střední Evropy naznačuje, že vznikla mezi jejich předky.

 Populárně

Pro ty, kterým se tyto řádky zdají příliš suché a vědecké. Předcházející text popisuje následující. Určité etnikum žije v klidných dobách v nějaké lokalitě. Tento stav odpovídal jedné konkrétní haploskupině. V historických dobách docházelo často k nájezdům barbarů, kteří pobili muže, znásilnili ženy a ty pak měly potomky agresorů. Mužští potomci zdědili haploskupinu svých otců a tím naředily haploskupinu původního obyvatelstva. Tito potomci však nezdědili jenom genetickou výbavu svých otců, ale i karmu jejich rodové linie. Možných postupů je pochopitelně víc, ale nebudu je zde všechny rozebírat. K tomuto procesu pochopitelně dochází v menší míře i v přítomnosti v rámci běžné migrace obyvatel. Dle mého názoru by pro daný záměr bylo výstižnější zkoumat haploskupinu žen, které v minulosti tolik nemigrovaly a zdržovaly se více na stejném místě. Takto zjištěný výsledek by byl jistě mnohem vypovídající.

 Komentář

Za zmínku jistě stojí, že se haploskupina R1* vůbec nevyskytuje v západní a jihozápadní Evropě. Je také zajímavé poukázat na rozpor mezi skutečným označením a původu árijců s pojetím Adolfa Hitlera. Výše uvedené informace jsou rovněž součástí anglické Wikipedie, kterou určitě nelze spojovat s nadržováním Slovanům. Náš Slovanský původ nám tedy nikdo neodpáře a podle toho bychom se měli i chovat.. Celá problematika je pochopitelně mnohem složitější a nad rámec tohoto příspěvku. Proto musím vážné zájemce o toto téma odkázat na vlastní studium. O rozsáhlosti a detailnosti výzkumů si můžete udělat obrázek například zde.

LLV – květen 2017

 

Zpět
Vytiskni stránku