Velká Morava

 

Staré Město a Uherské Hadiště

část první

 

   

Staré Město
    Obě zmiňované lokality se nachází ve Sterém Městě u Uherského Hradiště. V následujících řádcích se budete mít možnost seznámit s oficiálními informacemi uváděnými k těmto lokalitám.

 

                                                                                                                                         

Mapa navštívených lokalit.

 

    V průběhu 9. století se staly centry místních osad hradiska Na Valách, sídliště na Špitálkách a Na Dědině. Vzhledem k rozsáhlosti archeologických nálezů se jedná o jedno z významných správních center Velkomoravské říše. Oblast je ve fuldských letopisech nazývána jako „nevýslovná pevnost Rastislavova“.

    Spolu s Uherským Hradištěm patří Staré Město k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám v ČR. Svou rozlohou se tato oblast řadí k největším sídlištím tehdejší Velkomoravské říše. Lokalita není zcela probádána v důsledku hustého a trvalého osídlení. Archeologické průzkumy zde byly zahájeny ve 30. letech 20. století. V roce 1949 byly Vilémem Hrubým v lokalitě Na Valách okryty pozůstatky kostela z 9. století, první objevený a uznaný na území ČSR. V této lokalitě (Na Valách) byl v roce 1960 vybudován Památník Velké Moravy, který se řadí mezi Národní kulturní památky.
 

 

Budova památníku Velké Moravy.

 

    Památník Velké Moravy zastřešuje základy kostela z 9. století, který byl vybudován na starém pohanském pohřebišti ze 7. století. Další expozice se vztahuje k dějinám Velké Moravy, řemeslné a duchovní úrovni obyvatel. V letech 2008-2009 proběhla generální rekonstrukce objektu, při níž zde byla umístěna multimediální expozice, která zachycuje historii VM a život tehdejšího člověka od narození, dětství, přijetí mezi bojovníky až po úmrtí. Vše je představeno na příkladu jedné osoby, nazvané Mojslav, pohřbené v 9. století na pohřebišti ve Starém Městě. 16. ledna 2010 byl památník opět otevřen pro veřejnost.

 

 

Poutač v prostoru lokality Staré Město „Špitálky“

 

    V letech 1949 – 1950 byl prováděn archeologický průzkum v lokalitě Staré Město „Špitálky“. Při něm byly odkryty pozůstatky základů velkomoravského kostela a hřbitov se 47 kostrovými hroby.
    Lokalita se nachází v blízkosti původního toku řeky Moravy a vnějšího opevnění západní strany sídlištní aglomerace z 9. století. V její blízkosti procházela stará dálková cesta, která vedla podél pravého břehu řeky. V okolí kostela se rozkládalo podkovovitě utvářené sídliště řemeslníků.
    Kostel byl vybudován ve dvou fázích. Chrámová loď s apsidou v 50.–60. letech 9. století. Boční pilíře v chrámové lodi v 60.–70. letech 9. století. V okolí kostela se pohřbívalo v období tří generací. Podle bohatě vybavených hrobů zde byli pohřbeni i místní velmoži.

Uherské Hradiště
    Lokalita Sady „Špitálky“ se rozkládá na 30m vysokém ostrohu nad ohbím původního toku řeky Olšavy při ústí staré poolšavské cesty do středního Pomoraví. Při archeologickém výzkumu v letech 1959-1963 zde byly objeveny pozůstatky neopevněného dvorce církevně-mocenského centra. Komplex několika sakrálních staveb byl vybudován ve třech stavebních fázích a tvořil zdaleka viditelnou dominantu místního kraje.

 

Maketa kostela v lokalitě Uherské Hradiště „Špitálky“.

 

    Nejprve byl v první polovině 9. století postaven kostel o půdorysu řeckého kříže. Ve druhé polovině 9. století pak byl k němu navázán sálový kostel se závěrem v podobě apsidy. Ten bývá někdy interpretován jako kaple se dvěmi bočními vchody. Ve třetí čtvrtině 9. století byla k severní obvodové zdi byla přistavena hrobová komora a kaple. Západní kostelík sloužil pro výuku kněží, kaple s hrobovou komorou vyla zbudována k pohřbu významného Moravana (možná knížete Svatopluka). Západně od celého komplexu byla ještě postavena křtitelnice.
    Vně, ale i uvnitř církevních staveb bylo odkryto celkem 87 hrobů z průběhu 9. století. Pozůstatky byly většinou uloženy v rakvích s bohatými milodary. Hřbitovní areál s kostelem byl na severní straně oddělen dvěmi zídkami od seskupení dvanácti srubových staveb. V nich žili a pracovali řemeslníci. Odkryta byla i studna. Na jižní straně byly nalezeny základy 36m dlouhé a 6m široké srubové haly, která sloužila ke shromažďování případně výuce kněží. Mezi okrsky procházela zpevněná cesta.
    Vzhledem k archeologickým nálezům olověného liturgického křížku s řeckým nápisem a pisátek se lokalita klade do souvislosti s působením představitelů byzantské mise. Podle pozdějších nálezů lokalita sloužila svému účelu ještě v 11. a 12. století, kdy se zde ještě pohřbívalo. Definitivně opuštěna byla v průběhu 13. století. Historici jí přikládají velký význam a spojují ji se sídlem moravského biskupa.

ŠB – říjen 2010