Velká Morava
Hradiště sv.Hyppolita (Znojmo)
část první
Lokalizace
Hradiště bylo vybudováno v lokalitě na, ze tří stran nepřístupného, ostrohu v nadmořské výšce 332 m. Severní a východní svah prudce klesá do údolí potoka Gránice (Hradnice). Na jižním svahu padá prudký svah k řece Dyji a na jihozápadě k Pivovarskému potoku. Pouze západ a severozápad lokality se otevírá do široké mírně zvlněné plošiny.
My jsme zvolili cestu po zelené značce vedoucí od znojemského pivovaru. Je však také možnost přijet autem přímo na místo do obce Hradiště.
I přes místní znalost jsme naši cestu zahájili přesně podle internetového návodu.
Něco málo z oficiální historie místa
Podél řeky Dyje vedla významná komunikace z oblasti jižní Moravy a Vídeňské pánve do jižních Čech. Tato výhodná poloha zapříčinila, že lokalita byla osídlena již několik tisíc let před Velkou Moravou. Nálezy jsou zde datovány do mladší doby kamenné (moravská malovaná kultura z období 4 000 let př. n. l.), pozdní doby kamenné (období jevišovické kultury 3 100 až 2 700 let př. n. l.). První opevnění zde vznikají v pozdní době bronzové (1 000 až 750 let př. n. l.) a starší době železné (750 až 450 let př. n. l.). Na ostrohu nechybí ani doklady osídlení z pozdní doby římské (0 až 365 let n. l.) a z období stěhování národů (365 až 570 let n. l.).
Slované osídlovali tuto oblast pravděpodobně již v polovině 6. století a s největší pravděpodobností se později připojili do kmenového svazku kupce Sáma, tzv. Sámovy říše.
Opevnění, které zde bylo vybudováno Slovany, spadá již do 8. století. Avšak čilý stavební ruch zde vypukl v období Velké Moravy, tedy počátkem 9. století. Na ostrohu tak vzniklo hradiště o rozloze přibližně 20 ha, které se z ostrohu rozšířilo i na území dnešní obce a patřilo tak k největším hradištím svého druhu.
Lokalita je prezentována dvěma cedulemi, tu novější máte možnost vidět.
Řešení vnitřního prostoru hradiště podle oficiálních pramenů
Hradiště bylo členěno pásem vnitřních hradeb na východní část s půdorysem nepravidelného čtyřúhelníku a západní část pětiúhelníkového předhradí. V místě této vnitřní hradby byla později vybudována středověká kamenná hradba s bránou, která se dochovala dodnes. Nejméně bezpečná část západního předhradí byla v nejvíce ohrožené části, která přiléhala k široké plošině, opevněna místy až 7 m vysokou hradbou s dřevěnou konstrukcí, k jejíž vnitřní části přiléhala srubová obytná stavení. V současnosti je nejlépe dochovaný úsek hradby mezi dnešním znojemským hřbitovem a svahem nad Gránickým údolím. Součást ochrany tvořil tři až čtyři metry hluboký a osm metrů široký příkop na vnitřní straně hradby.
Část vykopávek je skryta před povětrnostními vlivy, ale i případnými návštěvníky uvnitř chátrající stodoly.
Jakou roli hrálo hradiště sv. Hyppolita, lze usuzovat na základě objevu četných hrobů s bohatou výbavou a také na základě objevu dvou zděných církevních staveb. První kostel byl postaven v první polovině 9. století v severozápadní části hradiště na nejvyšším bodě ostrohu. Založení tohoto kostela bylo pravděpodobně v návaznosti na zdejší působení východofranckých misionářů. Kostel sv. Hyppolita byla jednoduchá jednolodní stavba s pravoúhlým těžištěm, později byla loď rozšířena o předsíň (půdorys je zde vyskládán z kamenů). V druhé polovině 9. století byla na místě svatyně postavena rotunda s jednou apsidou.
Část původního kostela překrývá stavba chátrající stodoly.
ŠB – říjen 2009