Velká Morava

 

archeoskanzen Modrá

část první

 

       Již několikrát jste měli možnost seznámit se s výsledky našich cest po území Velké Moravy. Tentokrát jsme zavítali na místo ležící jen několik set metrů od významného poutního místa, Velehradu. Jedná se o archeoskanzen v Modré, na jehož okraji, jako jeho nevýznamná součást, se nachází základy kostela z období Velké Moravy. Patrně jako snahu o doplnění atmosféry archeoskanzenu můžeme brát kopii kostela vystavěnou jen několik málo metrů od původních základů. A právě lokalita kostela a jeho okolí se stala předmětem našeho zájmu.

Něco z oficiální historie kostela
    Kostel byl postaven na vyvýšenině nad lužní nivou při obhodní cestě, tzv. Staré hradské, která byla spojnicí mezi středním Pomoravím a Vyškovem.
    Podle historiků byl kostel založen v 1. polovině 9. století pod vlivem misionářů přicházejcích na toto území z oblasti západní Evropy. Názory odborníků se však rozchází v přesnějším určení doby, do které vybudování kostela náleží. Zda se jedná o období počátků christianizace na přelomu 8. a 9. století nebo až o 30.- 40. léta 9. století.
    Jednalo se o kostelík s obdélnou lodí a pravoúhlým presbytářem. V 9. století (převážně v jeho 2. polovině) sloužilo okolí kostela jako pohřebiště.
    Byly zde nalezeny střepy z 11.-12. století. Z 13. století pochází písemná zmínka o této lokalitě. Podle ní sloužil kostelík v 1. polovině 13. století jako provizorium při budování cisterciáckého kláštera ve Velehradě. V této době zaznamenal kostelík přestavbu. Jednalo se o doplnění lodi kostela o 4 podpěry, které nesly věžici.
    Budova kostela zanikla někdy v 2. polovině 18. století, kdy kameny zdiva byly rozebírány a využity na výstyvbu obce Modrá.
Tolik stručné historie, kterou je možno si přečíst na informační tabuli u základů původního kostela.

Vzhled repliky kostela je ne jenom věrohodný, ale vypovídá i o dobře odvedené práci řemeslníků.

Nalezení kostela
    Zprávu o tom, jak bylo toto místo objeveno, nám zprostředkovalo naše medium. „Na začátku se tady chovala divně zvířata, často se zde vyskytovala a měla otupělé smysly. Tím byla lehkou kořistí pro lovce, kterých zde byla spousta. Časem se z tohoto území stalo obětní místo, kde se obětovalo za úspěšný lov apod.
    O něco později, tisíce let zpátky, se lidi tohoto místa báli, pouze čas od času se zde konaly obřady. Na dlouhé roky upadla lokalita v zapomnění.
    Určité „znovuobjevení“ tohoto území nastalo na přelomu 2. a 3. století n. l.. Jeden z kněží viděl toto místo při modlitbách. Byl zde umístěn křížek a území se stalo místem setkávání lidí, místem významným.
    První stavba zde byla postavena koncem 6. století (cca 580 n. l.), ale jednalo se o malý kostelík, mnohem menších rozměrů, než mají dochované základy.“
 

ŠB – září 2007