Velká Morava

 

Hradiště na hoře sv.Klimenta

část první

 

    Při našem letošním výběru lokality velkomoravského osídlení naše volba padla na hradiště rozkládající se na hoře sv. Klimenta. Tato lokalita se nachází v jižním části pohoří Chřibů mezi obcemi Koryčany a Vřesovice. Na základě informací získaných z oficiálních pramenů a doporučení Roberta Nového, který toto místo označil za jedno z nejtajuplnějších na Moravě, jsme se při jeho návštěvě nevyhnuli jistým očekáváním.

 

Umístnění hory sv. Klimenta vidíte na této mapce

Něco málo z oficiální historie místa

    O oficiální verzi historického vývoje místa se dovídáme z informačních tabulí, které jsou umístěny na obou, dále zmíněných, trasách směřujících k tomuto místu.
    Počátky osídlení hory sv. Klimenta sahají pravděpodobně až do období pravěku. Souvislejší osídlení zde však fungovalo teprve v 9. století, kdy toto místo představovalo významnou strategicky výhodnou a chráněnou polohu nad starou obchodní stezkou, která spojovala Pomoraví s Brněnskem. Toto období je prokázáno archeologickým výzkumem v prostoru vnitřní hradby (vnější opevnění není prozatím datováno). Byla zde nalezena kovolitecká dílna, kamenný kostel a dále základy obydlí, která byla situována asi 50 m západně od kostela. Později byly do kostela umístěny ostatky sv. Klimenta. Následně byly tyto ostatky Konstantinem a Metodějem přemístěny do Říma. Podle pověstí byla v blízkosti kostela založena také církevní škola vedená samotným Metodějem. Pověst také uvádí, že zde byla Konstantinem a Metodějem přeložena Bible do staroslověnštiny.

Novodobá kaplička na hoře sv. Klimenta

    O existenci a podobě kostela z období Velkomoravské říše nepanuje mezi odborníky jednotný názor. Pravděpodobně zde však církevní komplex stával, protože v 2. polovině 14. století bylo místo věnováno brněnským augustiniánům-poustevníkům, aby zde zřídili kostel s klášterem (probožství). V této době zde probíhaly stavební úpravy a dostavby. Avšak již v polovině 15. století byl objekt zničen husity a následně opuštěn. V průběhu 16. století hradiště dále pustlo.

Volně přístupný interiér kapličky

 

    Trosky zděných staveb přitahovaly již od 18. století pozornost lidí, především hledačů pokladů. Ti byli vystřídání amatérskými výkopci a již na počátku 20. století zde začaly probíhat regulérní archeologické výzkumy. Mezi archeology zabývající se horou sv. Klimenta patří R. Čechmanem, F. Přikryl, J. Nevěřil, později také K. Hanák, A. Zelnitius, V. hrubý a V. Ondrus a jako poslední zde působil roku 1989 L. Galuška.

    Tolik stručně k historii hory sv. Klimenta.

ŠB – září 2008