Velká Morava 2
Lokalita Kopčany

    Po příjezdu na místo naší výpravy jsme zjistili, že kostelík je i v současné době po náboženské stránce živý. V dopoledních hodinách se k němu konala místní pouť, které se zúčastnilo několik desítek lidí. Vzhledem k tomu, že nás tento náboženský obřad příliš nezajímal, věnovali jsme se v této době průzkumu okolní lokality.
    V okolí kostelíku jsme nenašli žádné energeticky aktivní body, které by stály za bližší prozkoumání. Proto jsme se zaměřili na získávání informací o této lokalitě prostřednictvím média, které se bez problémů přeneslo do zájmového období. K historickému dění v této lokalitě uvedlo médium následující informace.

                Na čelním pohledu jsou patrné terénní úpravy okolo kostela, stejně tak jako stavební improvizace památkářů v prostoru jeho vstupní části.

    Celkově je to oblast hustěji osídlena, jsou zde volně rozprostřené chalupy, které tvoří místy menší shluky, ale netvoří hradiště nebo vesnici. Chalupy jsou dřevěné, mají kamenný základ asi 6x4 metry, jsou hodně jednoduché, střechy jsou z přírodního materiálu. Kolem je spousta políček velkých asi 30x50 metrů. Kamenných staveb zde mnoho není, protože obyvatelé jsou chudí. Kameny ke stavbě základů sbírají v okolí, často rozebírají staré stavby a kameny znovu použijí.
    Půda je zde úrodná, úroda je částečně ničena záplavami, proti kterým se brání vytvářením asi půl metru vysokých hrází. Pěstují hlavně obilí, dále pak kukuřici, řepu, mák. Úroda bývá dobrá, ale velkou část musí odevzdávat pánům a církvi. Panstvo zde nežije. Jsou zde hodně chudí lidé, ale pokud odvádějí, co mají, je jim dán dostatečný prostor k žití a svoboda.
    Jsou zde i zalesněné oblasti, ale není jich mnoho. Řeka Morava neteče v jednom korytě, je tu hodně toků a drobných potůčků.
    S Mikulčickým hradiskem zdejší obyvatelé moc do styku nepřicházejí. Pouze tam dodávají část úrody. Spojení je zajištěno dřevěným, čtyři metry širokým mostem přes řeku, která je zde poměrně mělká, její hloubka je asi jeden metr.
    Místní obyvatelé se živí převážně zemědělstvím a chovem domácích zvířat. Rybaření a lov zvěře zde nejsou povoleny a jsou přísně trestány.
    Obyvatelstvo je zde původní, není zde velká migrace. Většina obyvatel je věřících, jsou křesťané s prvky pravoslavné církve. Víra je zde hodně podporovaná, protože pomáhá udržet pořádek. Pohřby se odehrávají v tichosti a není zde žádné větší pohřebiště. Svatby a křty se konají přímo v chalupách, za účasti místního pastora.
    Větší slavnosti se dělají v kostele. Slavnosti jsou spojené hlavně se sklizní úrody a vánocemi. Významnější obřady a rituály se zde nekonají, protože místní obyvatelé se o tyto věci nezajímají.
    Pokud je potřeba, přepravují se na vozech s koňmi, většinou jen na kratší vzdálenosti 5 – 10 km. Pravidelně nikam nejezdí, protože jsou úplně soběstační, pouze občas potřebují přepravit úrodu.
    Kamenný dvorec panstva leží několik kilometrů odtud jihovýchodním směrem na cestě, která vede přes dnešní Maďarsko dál na jih a východ.
Zánik Velké Moravy se běžných lidí moc nedotýká. Žijí stále podobným způsobem života, občas přijde vojsko, sebere vše, co je tu k jídlu, ale vzhledem k chudobě místních toho moc není.

    Protože se život koncentruje v místech, kde vzkvétají řemesla a výroba, což zde není, lidé z chaloupek postupně odcházejí a toto sídliště se postupně vylidňuje.

Z levého boku působí kostel věrohodným dojmem, rušivým prvkem je pouze jeho novodobá střecha.

    Kostel byl postaven v první polovině devátého století na místě, které bylo pro tuto stavbu panstvem vyčleněno. Je postaven z kamene slepeného hlínou, podobá se hodně tomu, jak vypadá dnes, je pouze přírodněji udělaný a má jinou střechu. Kolem kostela je rozseto pár chalup a vede k němu cesta. Slouží místním lidem, kteří ho postavili, jako modlitebna. Jednou týdně se tu konají mše, které vykonává místní pastor.

Čtvercová apsida ukazuje dobový styl a zvýrazňuje stavební asymetrii kostela.

    Ani tímto způsobem jsme tedy žádné zajímavé informace nezískali. Ukázalo se, že se i přes originální dochovanou velkomoravskou památku jednalo o zcela bezvýznamnou lokalitu, která k nedalekým Mikulčicím neměla žádný vztah.

IJ - červenec 2006

Zpět
Vytiskni stránku