Velká Morava 1
Kostel sv. Margity Antiochijské

    V letošním roce se cílem naší výpravy stala na první pohled velmi zajímavá lokalita, která se nachází v těsné blízkosti Mikulčic. Za cíl jsme si vytýčili průzkum dochované historické památky a jejího okolí, zvláště pak její vztah k lokalitě Mikulčic. Podívejme se, co o této památce uvádí oficiální prameny.
Nenápadný kostelík sv. Margity Antiochijské u západoslovenské obce Kopčany je vzdálený zhruba 1,5 km jihovýchodně od velkomoravského hradiště Mikulčice-Valy. Podle nejnovějších zjištění archeologů je nejstarším dochovaným křesťanským kostelem ve střední Evropě. Prokazatelně totiž pochází z 9. století a je jedinou velkomoravskou stavbou, která se téměř celistvě dochovala do dnešních dnů.

   Takto vypadá letecký pohled na navštívenou lokalitu. Vpravo s číslem 1 je vidět popisovaný kostel, vlevo s číslem 2 je vidět lokalita Mikulčic a uprostřed je patrná řeka Morava.

    Kostel byl již dříve odborníky považován za stavbu z 9. až 12. století, nebyl však podroben odpovídajícímu průzkumu. Ten umožnila až rekonstrukce kostela, která začala v roce 1999. Během archeologického výzkumu v roce 2004 byly u kostela objeveny tři hroby. Nalezené pozůstatky obsahovaly typické velkomoravské pozlacené bronzové gombíky a hrozníčkovité náušnice datované do 2. poloviny 9. století. Podle archeologické situace pochází hroby až z období po dobudování kostela, který proto musel být založen v průběhu 9. století. Mimořádný je stav, v jakém se kostel zachoval, z 80 procent je totiž stavba původní! Ze všech dosud známých velkomoravských staveb se dochovaly jen pozůstatky základového zdiva.

    Podoba kostela koresponduje s hypotetickými rekonstrukcemi velkomoravských kostelů. Kvadratická budova je dlouhá téměř devět metrů a široká asi pět metrů. Její závěr je pravoúhlý. Kostel je postaven z lomového vrstveného pískovce, v menší míře z vápence, pocházejícího ze svahů Bílých Karpat u Holíče. Jde o stejný materiál, jaký byl použit i pro výstavbu mikulčického kostela č. 2, se kterým je příbuzný i tvarem půdorysu zúženým směrem k východu. Základové i nadzemní zdivo kostela sv. Margity včetně valené klenby presbytáře se zachovalo jako původní celek. Mladší úpravy jsou pouze lokálního charakteru. Typologicky patří stavba do skupiny malých jednolodních kostelů s pravoúhlým uzávěrem apsidy, které se stavěly ve střední a západní Evropě v 8.-11. století.

    K nejhodnotnějším výsledkům průzkumu patří zjištění původní povrchové úpravy stěn kostela, stejné v interiéru i exteriéru. Tuto úpravu tvořila vrstva zednickou lžící rozetřené malty, která vytekla ze spár zdiva při jeho zdění.

    Podobu kostela následně pozměnily mladší úpravy. První znamenala jen opětovné omítnutí interiéru a exteriéru kostela. Interiér byl následně vyzdoben nástěnnou malbou. Její zbytky se dochovaly zejména na štítových stěnách lodě nad úrovní mladšího stropu. Výraznější přestavba se uskutečnila až v polovině 13. století, kdy byla původní okna zazděna, nebo zčásti upravena do gotické podoby.

    Po těchto úpravách byl interiér kostela znovu omítnut a vymalován malbami s náboženskými výjevy. Po roce 1647 byl kostel upraven barokně.
    Díky příznivému osudu se tak zachovala unikátní stavba, dokládající kontinuitu velkomoravské stavební tradice, v jejíž hmotě jsou čitelné všechny historické proměny. Nyní provedená obnova prezentuje objekt v původním stavu s lokálním přiznáním mladších architektonicky a umělecko-historicky hodnotných prvků.

 

    Před kostelíkem je umístněna výstižná a dobře zachovalá tabule seznamující návštěvníky s historií památky.

    Kostel patrně náležel ke skupině osad, funkčně souvisejících s mikulčickým hradištěm. Osady se rozkládaly podél předpokládané historické cesty směřující z hradiště na východ. Po zániku hradiště v nich pokračoval život až do 13. století. Následující, rozsahem mnohem menší, osídlení prostoru v okolí kostela přetrvalo až do 17. století, kdy zcela zaniklo. Od té doby kostel stojí zcela osamoceně asi 1 km severozápadně od středu dnešní obce Kopčany.
  
    Význam objevu v Kopčanech spočívá zejména v tom, že se jedná o jedinou dochovanou velkomoravskou stavbu ve střední Evropě. V současné době se připravuje česko-slovenský projekt, který by měl propojit areál hradiště v Mikulčicích s kostelem v Kopčanech. Slovensko nyní usiluje o zapsání kostela do seznamu světových kulturních památek UNESCO.

    Takto ve skutečnosti vypadá dochovaná památka. Vlevo tabule, uprostřed kostelík a vpravo vykopávky hrobů.

    Prvotní informace byly víc než lákavé a tak jsme se tentokrát na svou výpravu vypravili do ciziny.

IJ - červenec 2006