Projekt Velká Morava
Hradisko Pohansko - úvod

    Tak, jako v loňském roce, i letos jsme si našli čas na toulky naší minulostí. Za cíl letošní cesty jsme si zvolili Mikulčicím nejbližší známou lokalitu, lokalitu Hradiska Pohansko, která leží asi 2,5 kilometru jižně od Břeclavi v prostoru lužních lesů nad soutokem Moravy a Dyje.

    Nejdříve si k této lokalitě uveďme několik všeobecných informací. 

    Od roku 1958 se zde provádí archeologický výzkum a tato oblast patří mezi nejvýznamnější památky raného středověku nejen u nás, ale i ve střední Evropě. 
    Vykopávkami zde byly zjištěny nálezy z různých období pravěku, ale hlavně zde bylo prokázáno osídlení od dob slovanské expanze v 6 století až do poloviny 10 století našeho letopočtu. 

    Nacházela se zde pravděpodobně zemědělská osada (6 - 8 století) rozčleněná na jednotlivé dvory o čemž svědčí nálezy keramiky. Asi 300 metrů od této osady se nachází žárové pohřebiště s 55 hroby. 

    Hradiště bylo vybudováno až na počátku 9 století. Jde o nížinný typ hradiště, oválného tvaru, o ploše 28 hektarů. Jedná se o jedno z největších raně středověkých opevnění ve střední Evropě. Dobře viditelný val je pozůstatkem hradby, původně široké 5,7 - 6,5 metru, která se skládala z čelní kamenné zdi, z hliněného náspu a z vnitřní dřevěné stěny. Kámen na stavbu se dovážel ze vzdálenosti několika desítek kilometrů. 

    Za nejvýznamnější objev na Pohansku je považován velmožský dvorec, který byl prozkoumán na severozápadě hradiska. Byl to pravoúhlý sídlištní útvar o rozloze jednoho hektaru, obehnaný dřevěnou palisádou. Uvnitř dvorce byl rozlišen sakrální okrsek s kostelem a pohřebištěm, obytná část velmože s domy na kamenných a maltových podezdívkách a hospodářská část s ohradami pro dobytek. 

    Kostel, postavený ve zvláštní ohradě u dvorce, patřil k typu jednolodních staveb (18,65 x 7,2 metru) s půlkruhovou apsidou a téměř čtvercovým nartexem. Byl postaven s importovaného, lomového kamene spojovaného maltou. Stěny byly omítnuté a obílené, uvnitř byly i barevné fresky. V okolí je bohatý hřbitov se 407 hroby, ve kterých byly nalezeny meče, sekyry, ostruhy, zlaté a stříbrné šperky. Vyšší procento hrobů je mužských, což svědčí o přítomnosti vojenské družiny. 

    Předpokládá se, že Pohansko bylo v 9 století sídlem příslušníka vládnoucího rodu Mojmírovců a jeho družiny. Řemeslnické sídliště se nacházelo v severovýchodní části hradiska na ploše více než 2 hektary. Na sídlišti je podle nálezů možné doložit různé druhy řemesel (zpracování dřeva, kůže, kožešin, kosťařství, kovářství, šperkařství a výroba textilu). Podle roztroušených hrobů lze usuzovat na sociálně nízké postavení tohoto lidu. 

    Na jižním okraji hradiště je empirový lovecký zámeček z let 1810 - 1811, v němž je umístněna archeologická expozice o minulosti Pohanska. Dnes tato lokalita vypadá na první pohled impozantně.

    První dojem je tedy slibný a příště vás seznámíme s výsledky našeho bádání v této lokalitě.

 IJ – listopad 2005