Projekt Velká Morava - realizace

    Nebudeme se podrobně zmiňovat o postupech, kterých jsme použili při realizaci projektu Omezíme se pouze na prezentaci dosažených výsledků, které nebudeme blíže nijak komentovat.

    Pro rozsáhlost práce i získaných poznatků jsme se nakonec omezili pouze na lokalitu Mikulčice. Otázky, týkající se Velké Moravy všeobecně, jsme ze svého projektu vypustili. Návštěva lokality raně středověkého hradiště u Mikulčic proběhla dne 11.7.2004, abychom získali a doplnili informace o našich dějinách. K získání těchto poznatků jsme použili virgule, kyvadla a médium. Dospěli jsme tak k poznatkům, které nemůžeme uvést jinak než známým rčením: „bylo nebylo, věřte, nevěřte“. 

   Lokalita Mikulčice  

    První osídlení v této lokalitě se datuje do roku 450, kdy zde začal žít jeden slovanský poustevník, který sem přišel ze západu. Tento muž byl na vysoké duchovní úrovni. Žil v chudém příbytku a dokázal vnímat sílu okolí. Ostatní lidé si jej pro jeho moudrost hodně vážili a chodili si za ním pro rady. Postupně se k němu přidalo několik mladých mužů a začalo vznikat duchovní centrum, které se postupně zvětšovalo, až vznikl klášter. Poustevník stanovil jednotlivá významná místa a ostatní jej při budování kláštera pouze následovali. 
    Před příchodem zmíněného poustevníka toto místo nikdy užíváno nebylo. Prostor byl hodně zarostlý a lidé tu nežili. Ani energie taky nebyly dříve tak silné. K nárůstu energií docházelo postupně a jejich intenzivní forma trvala několik tisíc let. Lokalita už měla svůj energetický vrchol za sebou, když jí lidé začali využívat.
K objevení a užívání energetických zdrojů dochází v druhé polovině pátého století. To je začátek a vznik tohoto kláštera. Tehdy se zde shromažďovali lidé, sloužící Bohu. Osídlení přerostlo do formy kláštera velmi rychle.
    Pozdější podoba kláštera byla ovlivněna hlavně  obrannými důvody. Z počátku byly příbytky mnichů nechráněné. V té době ještě místní komunita neměla nic společného s oficiální církví. Klášter vznikal spontánně, bez aktivní církevní účasti. S církevními strukturami se pro vzájemnou výhodnost spojil až později. Jednalo se tehdy o spojení duchovního objektu s církevní autoritou. K tomuto sloučení došlo kolem roku 680. Tehdejší církevní autorita sídlila v lokalitě dnešní Vídně.

    „Vidím spoustu kněží jak se modlí. Jsou na silných energetických místech. Spousta z nich je už v transu. Předtím se dlouho postili. Ty energie jim pomáhají dostat se ještě do hlubšího transu. Tyto stavy připisují komunikaci s Bohem. Využívají k tomu hlavně kosmickou energii. Jak jsou zesláblí, tak jim to víc funguje. Vnímají to tu jako místa vhodná ke komunikaci s Bohem.
    Zemskou energii využívají při pokání. Berou to tak, že jsou jejich hříchy lépe zviditelněny. Během postu jsou na místech se zemskou energií, která vnímají jako spojení s ďáblem. Napodobují tím Ježíše. Většinou se potom vracejí hodně zničení. Na tyto místa jsou velmi opatrní.
    Některá místa jsou překryta stavbami, jiná jsou volná, pod širým nebem. Energie jsou ještě využívány při různých obřadech, jako jsou křtiny, pomazání a svěcení. Kosmická energie jim dodává vyšší obsah. Pak jsou místa mimo klášter. Vidím místo s kosmickou energií, které využívají pro křtění. Energie využívají správným způsobem, ale mají silně dogmatický náboženský výklad jejich působení.
    Dnes jsou na tomto místě energie slabší než byly v minulosti. V budoucnosti už tyto energie nikdy využívány nebudou. Budou rychle slábnout a místo rychle upadne v zapomnění. Bude to trvat zhruba tisíc let. Místo bude několikrát zatopené. To změní ráz krajiny a urychlí úpadek tohoto místa. Za nejbližších tisíc let k tomu dojde třikrát.“ 
    V průběhu osmého století začalo vznikat velké osídlení na druhém břehu řeky Moravy. Dříve tady bylo pouze hradiště lokálního významu. V osmém století se z něho stalo významné církevní centrum. Původně zde sídlili duchovní vůdci, kteří dokázali citlivě využívat kosmickou a zemskou energii a udržovat ji v rovnováze. Duchovní, kteří nebyli dostatečně „čistí" začali postupně používat více zemskou energii a magii.To vše využívali k upevnění své moci a k upevnění vlády panovníka. Tito duchovní přišli ze západu na pozvání vládce Otakara v 9 století.
    Před vzpomenutým úpadkem hradiště s klášterem doznalo Největšího rozmachu na přelomu devátého a desátého století. V této době zde žilo okolo 150 duchovních osob, kněží a mnichů. Jednalo se výhradně o muže. 
    K úplnému zániku hradiště dochází při napadení Moravy západní armádou, která přišla v roce 1087z oblasti dnešního Německa. Spousta obyvatel při plenění zahynula, ostatní se rozutekli. Hradiště samotné bylo vypleněno a totálně zničeno. Trosky dlouho chátraly. Po protržení přírodních hrází několikrát přišly velké záplavy, které nánosem bahna trosky překryly. Pak vše upadlo v zapomnění. Místo bylo pro záplavy a velkého množství komárů bráno jako nehostinné. Spoustu předmětů odnesla voda a bylo by možno je nalézt po proudu řeky.

    „Píše se rok 781. Hradby a zdi jsou stavěny z neupraveného šedého kamene. Stavby jsou kamenné, doplněné dřevem. Působí to tu chladně. V hradišti je rušno, vozy jezdí po kamenné dlažbě, jsou otevřené, jednoduché. Pouze vůz, který patří místnímu vládci Otakarovi je hodně zdobený.
    Toto hradiště slouží jako klášter. Žije zde kolem sta lidí a má zvláštní náboženský účel. Je to centrum duchovnosti a žije to tu svým vlastním životem. Obyvatelé tohoto hradiště udržují kontakt s hradišti v Brně, Mikulově a východním hradištěm u Martina. Pro obyčejné lidi to tu je zakázané území.
    Obyčejní lidé sídlí v jiném, větším hradišti, které je o kousek dál směrem na východ, za řekou Moravou.Tato dvě hradiště jsou spojená mostem. Přesto byl za hradbami směrem na jih na druhém umělém ostrůvku hradiště běžný život. Slouží k uspokojování základních potřeb kláštera. Hradiště je západní hranicí osídlení.
    V okolí tohoto hradiště jsou zajímavé neodkryté stavby a silná obřadní místa, která byla uzavřená pro veřejnost. Je zde místo, kde je silná "černá" energie. Toto místo sloužilo k provozování magie a je nedaleko odtud v lesích. Místo je velice silné a šíří se z něj velice negativní energie, které vyvolávají strach. Na louce, poblíž baziliky ,je posvátné místo se silnou zemskou i kosmickou energií. Toto místo nebylo nikdy zastavěné, smělo se sem až po důkladné očistě a bylo využíváno výhradně k náboženským rituálům. Převažuje zde zemská energie, kterou později duchovní přestali využívat a toto místo opustili.“

    My jsme toto místo našli pomocí média a virgulí vyhledali energetický zdroj. Kyvadlem jsme toto místo prověřili a zjistili, že na tomto místě je velmi silné energetické proudění zemské i kosmické energie. Jeho dnešní vzhled máte možnost vidět na předcházejícím obrázku. 

LLV - 7.11.2004