Počátek tohoto projektu můžeme paradoxně
spojit s přednáškou Roberta Nového o Staré Číně, která proběhla
27.5.2004 v brněnském klubu Altego. Jak už u tohoto „přírodního
fenoménu“ bývá dobrým zvykem, řeč se rychle dostala z Číny až
k Velké Moravě. Robert hovořil velmi zajímavě a svými argumenty
často oponoval oficiálním archeologickým tvrzením. Proto jsme se
snadno domluvili na výpravě na místo samé - do lokality
velkomoravských vykopávek v Mikulčicích. Tam jsme také v neděli
30.5.2004 v hojném počtu vyrazili.
Do Mikulčic jsme dorazili po obědě. Vzhledem k našemu počtu
jsme vytvořili samostatnou skupinu a prohlídka mohla začít. Zahájili
jsme klasickou prohlídkou výstavních prostor. Průvodkyně okamžitě
pochopila, kdo je odborník a ptala se Roberta, jestli se má unavovat
s výkladem, nebo jestli si výklad udělá sám. Robert blahosklonně
svolil k jejímu výkladu a tak jsme se dozvěděli oficiální informace.
Po vyčerpání standardního programu Robert náležitě rozšířil výklad o
poznámky, které jej ve svém rozsahu i kvalitě několikanásobně
převyšovaly.
I bez takto získaných podnětů bylo na první pohled patrné,
že s oficiální verzí historie Velké Moravy není všechno v naprostém pořádku. Na
jedné straně prezentována poměrně primitivní společnost, jejíž dovednosti jsou
někde na úrovni primitivních indiánů o čemž se nás archeologové snaží přesvědčit
prostřednictvím dřevěných staveb, člunů vydlabaných z jednoho dubového kmene,
kostěných nástrojů a obdobných důkazů. Na druhé straně bez zbytečných komentářů
a vysvětlení značně technicky vyspělá společnost, která dokázala vyrábět i dnes
nenapodobitelné zlaté šperky a technicky velmi dokonalé výrobky. Na základě
archeologických nálezů prokazatelně udržované spojení s Afrikou a Východní Asií.
Tak o tom svědčí dochované vzory z Iránu, Indie a kosterní ostatky černochů. Lze
si jen těžko představit hordu primitivů, která dokázala ovládnout pomalu celou
Evropu a posléze v ní vytvořit prosperující státní útvar. Tato skutečnost spíše
nasvědčuje velmi dokonalému společenskému zřízení a vypovídá o značné duchovní i
kulturní úrovni našich předků. Tyto rozpory zůstaly v průběhu naší expedice
pochopitelně nezodpovězeny.
Další část naší exkurze tvořila prohlídka základů kamenných
staveb ve vlastní lokalitě vykopávek. Zde jsme se zaměřili zejména na
energetické působení jednotlivých míst a na spekulaci o původním určení staveb.
Nutno podotknout, že celá lokalita působí velmi zvláštním a povznášejícím
dojmem. Majestátná historie zde doslova visí ve vzduchu a sahá na člověka přes
propast času.
Vnitřní prostor základů jednotlivých zděných staveb se
vyznačuje silným energetickým působením. Ti, kdo tyto stavby stavěli, zcela
jistě na rozdíl od dnešních stavitelů věděli, nejenom proč a jak, ale také kde
je mají postavit. Všechny kamenné stavby jsou označeny jako kostely, tedy stavby
určené k církevním účelům. O tomto tvrzení se dá jistě dost úspěšně polemizovat.
Rozměry uvedených staveb rozhodně neodpovídají účelu a neumožňují shromažďovat
větší počet věřících na jednom místě. Buď se církevní praktiky té doby dost
podstatně lišili od těch dnešních, nebo některé z těchto staveb sloužili jiným
účelům. Této domněnce by odpovídaly i nálezy zemědělského nářadí a různého
náčiní v některých odkrytých stavbách. Osobně si také velmi těžko dokáži
představit geniálního zlatníka, jak na koleně a s primitivním nářadím v dřevěné
chýši vyrábí své dokonalé šperky, které nejsme ani dnes schopni napodobit. Na
druhou stranu si celkem dobře dokáži některé ze staveb představit jako svatině
ve kterých zasvěcenci bez přístupu veřejnosti prováděli svoje magické obřady.
Mimo uvedených „drobností“ je zarážející, že v takto na
nálezy bohaté lokalitě byl od roku 1990 výzkum zastaven. Při prohlídce mapky
lokality je až s podivem, jak malá část území byla ve skutečnosti prozkoumána.
Pak se pochopitelně naskýtá otázka, na základě čeho jsou činěny současné závěry
o životě v tomto hradišti. Vždyť doslova pár metrů od stávajících nálezů mohou
být nálezy mnohem větší a zajímavější, než jsou ty doposud odkryté. Rozhodně se
nemíním navážet do politiky, ale stávající stav je nasnadě. Vždyť mimo Moravanů
samotných na ozřejmení této části naší významné historie nemá nikdo zájem. Proto
se v nejbližší době pouze těžko dočkáme nějaké širší prezentace a znovuotevření
původního průzkumu.
V průběhu prohlídky některých objektů jsem si dovolil nechat
se unést energií místa a spontánně si prožít něco z jeho historie. Nebyl jsem
ani příliš překvapen, když jsem zjistil, že to jde velmi snadno. V této činnosti
jsem nepokračoval pouze proto, že k ní v rámci naší skupiny nebyly právě
nejvhodnější podmínky. Spíše mě udivilo, že se ostatní účastníci volnou asociací
dohadovali o smyslu jednotlivých staveb, když bylo možno jednoduše získat
informace tak říkajíc z první ruky.
Dalším důležitým faktorem, který ovlivnil naše rozhodnutí
získat k této problematice více informací bylo to, že všichni patříme do skupiny
oněch Moravanů, v jejichž zájmu je dozvědět se o vlastních dějinách co nejvíce.
Mimo to máme možnost poměrně lehce to udělat. Kromě těchto pohnutek je období
léta přímo stvořeno pro obdobné aktivity. Tak vznikl náš projekt Velká Morava.
LLV - 23.9.2004
/************************************TEXT_KONEC***********************************/>