Projekt Velká Morava - prolog

    Počátek tohoto projektu můžeme paradoxně spojit s přednáškou Roberta Nového o Staré Číně, která proběhla 27.5.2004 v brněnském klubu Altego. Jak už u tohoto „přírodního fenoménu“ bývá dobrým zvykem, řeč se rychle dostala z Číny až k Velké Moravě. Robert hovořil velmi zajímavě a svými argumenty často oponoval oficiálním archeologickým tvrzením. Proto jsme se snadno domluvili na výpravě na místo samé - do lokality velkomoravských vykopávek v Mikulčicích. Tam jsme také v neděli 30.5.2004 v hojném počtu vyrazili.

    Do Mikulčic jsme dorazili po obědě. Vzhledem k našemu počtu jsme vytvořili samostatnou skupinu a prohlídka mohla začít. Zahájili jsme klasickou prohlídkou výstavních prostor. Průvodkyně okamžitě pochopila, kdo je odborník a ptala se Roberta, jestli se má unavovat s výkladem, nebo jestli si výklad udělá sám. Robert blahosklonně svolil k jejímu výkladu a tak jsme se dozvěděli oficiální informace. Po vyčerpání standardního programu Robert náležitě rozšířil výklad o poznámky, které jej ve svém rozsahu i kvalitě několikanásobně převyšovaly.

    I bez takto získaných podnětů bylo na první pohled patrné, že s oficiální verzí historie Velké Moravy není všechno v naprostém pořádku. Na jedné straně prezentována poměrně primitivní společnost, jejíž dovednosti jsou někde na úrovni primitivních indiánů o čemž se nás archeologové snaží přesvědčit prostřednictvím dřevěných staveb, člunů vydlabaných z jednoho dubového kmene, kostěných nástrojů a obdobných důkazů. Na druhé straně bez zbytečných komentářů a vysvětlení značně technicky vyspělá společnost, která dokázala vyrábět i dnes nenapodobitelné zlaté šperky a technicky velmi dokonalé výrobky. Na základě archeologických nálezů prokazatelně udržované spojení s Afrikou a Východní Asií. Tak o tom svědčí dochované vzory z Iránu, Indie a kosterní ostatky černochů. Lze si jen těžko představit hordu primitivů, která dokázala ovládnout pomalu celou Evropu a posléze v ní vytvořit prosperující státní útvar. Tato skutečnost spíše nasvědčuje velmi dokonalému společenskému zřízení a vypovídá o značné duchovní i kulturní úrovni našich předků. Tyto rozpory zůstaly v průběhu naší expedice pochopitelně nezodpovězeny. 
    Další část naší exkurze tvořila prohlídka základů kamenných staveb ve vlastní lokalitě vykopávek. Zde jsme se zaměřili zejména na energetické působení jednotlivých míst a na spekulaci o původním určení staveb. Nutno podotknout, že celá lokalita působí velmi zvláštním a povznášejícím dojmem. Majestátná historie zde doslova visí ve vzduchu a sahá na člověka přes propast času.

    Vnitřní prostor základů jednotlivých zděných staveb se vyznačuje silným energetickým působením. Ti, kdo tyto stavby stavěli, zcela jistě na rozdíl od dnešních stavitelů věděli, nejenom proč a jak, ale také kde je mají postavit. Všechny kamenné stavby jsou označeny jako kostely, tedy stavby určené k církevním účelům. O tomto tvrzení se dá jistě dost úspěšně polemizovat. Rozměry uvedených staveb rozhodně neodpovídají účelu a neumožňují shromažďovat větší počet věřících na jednom místě. Buď se církevní praktiky té doby dost podstatně lišili od těch dnešních, nebo některé z těchto staveb sloužili jiným účelům. Této domněnce by odpovídaly i nálezy zemědělského nářadí a různého náčiní v některých odkrytých stavbách. Osobně si také velmi těžko dokáži představit geniálního zlatníka, jak na koleně a s primitivním nářadím v dřevěné chýši vyrábí své dokonalé šperky, které nejsme ani dnes schopni napodobit. Na druhou stranu si celkem dobře dokáži některé ze staveb představit jako svatině ve kterých zasvěcenci bez přístupu veřejnosti prováděli svoje magické obřady.
 
    Mimo uvedených „drobností“ je zarážející, že v takto na nálezy bohaté lokalitě byl od roku 1990 výzkum zastaven. Při prohlídce mapky lokality je až s podivem, jak malá část území byla ve skutečnosti prozkoumána. Pak se pochopitelně naskýtá otázka, na základě čeho jsou činěny současné závěry o životě v tomto hradišti. Vždyť doslova pár metrů od stávajících nálezů mohou být nálezy mnohem větší a zajímavější, než jsou ty doposud odkryté. Rozhodně se nemíním navážet do politiky, ale stávající stav je nasnadě. Vždyť mimo Moravanů samotných na ozřejmení této části naší významné historie nemá nikdo zájem. Proto se v nejbližší době pouze těžko dočkáme nějaké širší prezentace a znovuotevření původního průzkumu.
 
    V průběhu prohlídky některých objektů jsem si dovolil nechat se unést energií místa a spontánně si prožít něco z jeho historie. Nebyl jsem ani příliš překvapen, když jsem zjistil, že to jde velmi snadno. V této činnosti jsem nepokračoval pouze proto, že k ní v rámci naší skupiny nebyly právě nejvhodnější podmínky. Spíše mě udivilo, že se ostatní účastníci volnou asociací dohadovali o smyslu jednotlivých staveb, když bylo možno jednoduše získat informace tak říkajíc z první ruky.
 
    Dalším důležitým faktorem, který ovlivnil naše rozhodnutí získat k této problematice více informací bylo to, že všichni patříme do skupiny oněch Moravanů, v jejichž zájmu je dozvědět se o vlastních dějinách co nejvíce. Mimo to máme možnost poměrně lehce to udělat. Kromě těchto pohnutek je období léta přímo stvořeno pro obdobné aktivity. Tak vznikl náš projekt Velká Morava.

LLV - 23.9.2004