Projekt Velká Morava - kostelní anabáze

    Tato část našeho projektu sestávala v putování od jednoho objektu ke druhému. Při putování jsme v terénu k jednotlivým objektům získávaly konkrétní údaje. Poznatky jsme získávali obdobným způsobem jako v předcházejících případech.
Zdroje kosmické energie jsou v následujících nákresech značeny modře, zdroje energie zemské jsou značeny červeně. Nákresy jsou pořízeny pouze orientačně, bez skutečného poměru stran a bez geografické orientace objektu v terénu. Pořadí objektů je uvedeno podle jejich pořadí ve směru prohlídky. Pro velký rozsah práce jsme se u jednotlivých objektů nemohli příliš dlouho zdržovat. Proto jsme se omezili pouze na získání jen těch nejzákladnějších údajů, které by nám objasnily alespoň charakter daného objektu. K jednotlivým objektům jsme získali tyto poznatky:  

    Kostel III - Bazilika

    Oficiální verze uvádí: 
    Bazilika je společně s knížecím palácem situována ne nejvyšším místě akropole. Jedná se o největší odkrytý velkomoravský kostel. Je to jediná vícelodní sakrální stavba v mikulčické lokalitě. Jednalo se o biskupský kostel v jehož blízkosti se nacházela křtitelnice. V blízkosti kostela bylo odkryto 550 bohatých hrobů.

    Naším šetřením bylo zjištěno: 
    Bazilika byla důležitou duchovní stavbou, ve které se konaly každodenní náboženské obřady. Neměla specifické zaměření a sloužila ke všeobecným náboženským účelům. Byl to hlavní a největší kostel hradiště. V jeho prostorách se nalézají dva zdroje kosmické energie, které objekt předurčují k tomu, aby byl významnou stavbu církevního charakteru. 

    Knížecí palác 

    Oficiální verze uvádí: 
    Jedná se o světskou zděnou stavbu, která se nachází nedaleko baziliky na nejvyšším místě hradu. Objekt je datován do poloviny 9. století. V blízkosti stavby byly odkryty tři hroby bojovníků s meči.

    Naším šetřením bylo zjištěno: 
    Stavba sloužila ke dvěma hlavním účelům. V její zadní, menší části bydlel nejstarší a nejváženější kněz, který byl na hradišti opatem. V přední, větší části se scházel s ostatními kněžími při rozhodování o správě duchovních záležitostí. Při jednáních měl ve sněmovní síni svoji přesnou pozici, která mu umožňovala využívat místní energetický zdroj. Tento zdroj má velmi neobvyklý charakter. V jeho středu se nalézá silný zdroj kosmické energie, který je v kruhu obklopen zdrojem energie zemské. Toto složení dává tomuto místu vskutku mimořádné vlastnosti. 
    S touto stavbou byla spojena i malinká budova, která sloužila k očistným obřadům kněží. V pozdější době byla tato budova včetně základů odstraněna. Stavba se nacházela na pravé straně dochovaných základů. V tomto místě se nenacházel žádný silný zdroj energie, naopak zde byly odstíněny všechny energetické vlivy okolí. Tím bylo docíleno toho, aby kněz nebyl vyrušován ničím z vnějšku a mohl se plně soustředit sám na sebe. Vzhledem k tomu, že se jednalo o umělé úpravy této části stavby, tak má toto místo v dnešní době jiný charakter.
    Do tohoto očistného prostoru měli přístup pouze čtyři osoby. Kněz, který prováděl očistný obřad, vrchní kněz, případně jeho k tomuto účelu vyčleněný zástupce a jejich pomocník. Hlavní roli sehrával kněz postupující očistu, role ostatních byla pouze okrajová.
Očistě předcházelo tří týdenní období půstu, kdy kněz jedl pouze chleba a pil vodu. V tomto období věnoval dlouhé hodiny modlitbám. Jejich prostřednictvím došel do vnitřního transu. Celý očistný proces byl pojatý jako vymítání ďábla a pokání. Docházelo při něm ke vnitřním reakcím kterými byly odstraňovány vnitřní duchovní problémy adepta. Celý proces měl terapeutický charakter a po praktické stránce byl zvládán dobře. Obřad byl vnímán jako odevzdání se Bohu.
    Kněz byl při obřadu zkoušen ďábelským pokušením. Chápali jej dřív jako zkoušku, než jako očistu. S knězem provádějícím obřad očisty byl pomocník, který sledoval stav očišťujícího se kněze. Když zjistil první příznaky transu, zavolal vrchního kněze, nebo jeho zástupce, který pak dohlížel na další průchod obřadu. Do jeho obsahu a průběhu se však nevměšoval, pouze se modlil a očisťujícího se kněze kropil svěcenou vodou, což mělo usnadnit vyhnání ďábla. Za žádných okolností na očisťujícího se kněze nesměl sahat, ani kdyby měl kněz zemřít. Kněz podstupující obřad se musel očistit a překonat ďábla sám, jinak by nadále nemohl být v klášteře.
    Tento postup byl ve většině případů úspěšný díky úžasné víře kněží v Boha. Dnes bychom řekli, že to byli náboženští fanatici. Někdy celý proces trval dost dlouho, ale nikdo jej nevzdal a vždycky jej dotáhnul do konce. Někdy se kněží z průběhu očisty zotavovali i týdny. Pár jedinců to nezvládlo a zbláznilo se, ty pak vyhnali z kláštera. Zbytek života pak dožili jako trosky na okraji společnosti s nálepkou posednutých ďáblem.
  Celý obřad nebyl pojímán jako způsob osobního duchovního rozvoje, ale jako akt čistě fanatického náboženského rázu. Obdobně tomu bylo s využitím energetických zdrojů, které kněží uměli vyhledat, ale pojímali je jako božský dotek. Koncem devátého století začínají obřady obsahově upadat a stává se z nich pouze divadlo, kterému chybí smysluplný obsah. 

    Kostel IV 

    Oficiální verze uvádí: 
    V jeho blízkosti nebyly nalezeny žádné hroby.

    Naším šetřením bylo zjištěno: 
    V tomto objektu jsme nenalezli žádný energetický zdroj. Objekt se nachází v blízkosti knížecího paláce. Bydleli zde kněží a jednalo se tedy o běžnou obytnou budovu. Proto tento objekt z našeho pohledu není ničím zajímavý. 

    Kostel V 

    Oficiální verze uvádí: 
    Objekt se nachází ve starší vrstvě, v jeho okolí nebyly nalezeny žádné hroby. V blízkosti byla odkryta dílna na zpracování kovů.

    Naším šetřením bylo zjištěno: 
    V tomto objektu jsme nenalezli žádný energetický zdroj. Stavba sloužila jako skladiště předmětů, důležitých pro církevní obřady a pro místní duchovní život. Z tohoto důvodu pro nás objekt nebyl nijak zajímavý.  

    Kostel VI 

    Oficiální verze uvádí: 
    Jedná se o dvou apsidovou rotundu, která se nachází mimo hlavní prostor hradiště se kterým byla spojena mostem, který překlenoval vodní tok.

    Naším šetřením bylo zjištěno: 
    Objekt je umístněn na okraji hradiště. Nalezli jsme v něm jeden zdroj kosmické energie, který nasvědčuje tomu, že byl využit pro církevní účely. Kostel sloužil pro schůzky kněží s normálním obyvatelstvem. Proto byl i jinak zařízený. Co se týče náboženských obřadů, neměl velký význam. 

    Kostel IX 

    Oficiální verze uvádí: 
    Objekt se nachází mimo hlavní prostor hradiště směrem k řece Moravě. S hlavní částí hradiště byl spojen mostem, který překlenoval rameno řeky. Prostor o rozloze dvou hektarů se nazývá „na Kostelisku“. Toto území bylo trvale dlouhodobě osídleno od 8. do 15. století. V okolí objektu bylo odkryto 144 hrobů z toho 80 z období Velké Moravy. Jedná se o rotundu se čtyřmi vnitřními nikami v síle zdiva. Nedaleko objektu byla odkryta křtitelnice studnovitého tvaru.

    Naším šetřením bylo zjištěno: 
    Vzhledem ke svému umístnění mimo hlavní prostory hradiště a ke svojí malé velikosti se tento objekt jevil jako velmi zajímavý. Při jeho bližší obhlídce jsme přesně v jeho středu nalezli velmi silný zdroj kosmické energie. Síla tohoto zdroje je tak velká, že je přímo cítit tah, který vytahuje duši ven z těla. Vzhledem k malým rozměrům objektu bylo patrné, že se nemohlo jednat o kostel klasického určení. Proto se naše médium zaměřilo na bližší určení jeho funkce, ke které uvedlo: 
    „Vidím tmavou a zlatou barvu. Sedím uprostřed kobky, kolem mě je zlato, červená barva a svíčky. Slouží to tu k přípravě a očistě mrtvých. Vnímám silnou energii, ta pomáhá vytáhnout duše k Bohu. Jakoby sedli na koně a jeli nahoru. Odtud je to táhne někam jinam. Přinesou sem mrtvého a položí ho doprostřed místnosti na stůl. Kněz stříká svěcenou vodu, modlí se a žádá Boha, aby přijal jeho duši. Mrtvý má tělo přikryté červenou látkou s ornamenty, kolem jsou rozmístněny svíčky. Kněz je tady nějakou dobu s ním a modlí se. Hlava mrtvého je teď odkrytá, pak ji kněz přikryje a odchází. Duše zůstává sama a má čas odejít. Pak tělo pohřbí do země. Zde se provede očista duše od poskvrněného těla, pak se kaple uzavře a vůbec se sem nevstupuje. Zůstává uzavřená až do dalšího obřadu.
    Fungovalo to tady dřív než vznikla Velká Morava. Bylo to místo křesťanů a používalo se až do 11.stol.. Největší slávu mělo během fungování hradiště. Ta sláva má něco společného s hvězdami. Zároveň to nese i pozůstatky pohanství. Toto místo má velikou úctu obyvatel. Až se ho bojí. Je to pro ně spojení se světem mrtvých. Tvar stavby má svoji symboliku, je to tvar kříže a v obloucích byly předměty co sloužily.“ 

    Kostel X 

    Oficiální verze uvádí: 
    Je zveřejněna pouze obrazová dokumentace, bez bližšího popisu.

     Naším šetřením bylo zjištěno: 
    Tento objekt, který se nachází na okraji hradiště, nás upoutal svým nezvyklým energetickým obsahem. V jeho podélné ose jsme nalezli sedm velmi silných zdrojů energie. Jejich rozmístnění je uvedeno na obrázku. Takovýmto mimořádným energetickým potenciálem se může jistě chlubit pouze málokterá církevní stavba. Tento objekt je z energetického hlediska natolik zajímavý, že by si jistě zasloužil další pozornost. K jeho využití nám médium sdělilo následující: 
    „Vidím oltář, je do červena, hodně barevně zdobený. Je tu hodně ozdob, ,je to slavnostní místo, které slouží ke křtění a zasvěcování. Kněz zde zasvěcuje do církevního obřadu. Můžou sem kněží a je to schválně vybráno i pro lidi. Je to tu mimořádně silný. Slouží to k tomu, aby je to očistilo. Obřady tu jsou každých 14 dní až měsíc. Fungovalo to tu od konce 9 stol. až do zániku hradiště. Dřív se to tu nevyužívalo.“ 
    V kostele se odehrávaly běžné druhy církevních obřadů, které sloužily pro obyčejný lid. Byly to například obřady zaměřené na zemědělství, jako jsou prosebné obřady za dobrou úrodu a děkovné obřady po žních. Mimo to obřady pokání, které probíhalo formou dlouhých modliteb na kolenou. Dále prosební obřady, sňatky a kázání kněží, klasické mše a přijímání dětí do církve, které mělo víc úrovní. 

    Kostel VIII 

    Oficiální verze uvádí: 
    Objekt se nalézá mimo prostor hlavního hradiště na severní břehu říčního koryta, v místě, kde jej překlenoval most. V jeho okolí bylo odkryto 26 hrobů, majících souvislost s dřívější dřevěnou stavbou, která původně na tomto místě stála. V kněžišti byl nalezen sklad železných předmětů. 

     Naším šetřením bylo zjištěno: 
    V prostorách objektu jsme nalezli jeden zdroj zemské energie, který nebyl nijak intenzivní. Při zjišťování charakteru objektu médium uvedlo: 
 „Vidím zeď. Vidím kolem sebe obyčejné lidi. Je to obyčejná budova bez většího významu. Slouží k vojenským účelům, není nikterak významná. Uvnitř je stůl, naskládaná kopí, jako na stráž, je to možná zbrojnice. Není to zařízeno na bydlení, ,je to účelová budova.“
    Získané informace potvrdily naši původní domněnku, že ne všechny kamenné stavby můžeme automaticky považovat za kostely sloužící k církevním účelům. Stejně tak bylo potvrzeno naše podezření, že velikost a tvar některých staveb vylučuje jejich využití k běžným církevním účelům. Naopak, jejich určení pro jeden, speciální účel se ukázalo jako velmi pravděpodobné. Získané informace rovněž nasvědčují tomu, že hradiště mělo výhradně duchovní funkci. Některé objekty jsou natolik zajímavé, že by si rozhodně zasloužily podrobnější průzkum. Stejně tak je tomu i s přesným vytýčením dalších, doposud neodkrytých kamenných staveb. Tyto práce by však byly nad rámec našich současných možností.                                                                                  

LLV - 28.11.2004