Ve svém úsilí o osobní rozvoj se většinou orientujeme na odstraňování karmických příčin svých současných obtíží. Jedná se přitom o práci s naší minulostí. Málo kdo se ale věnuje vědomé práci se svojí přítomností, jejíž obtížné prožívání nám negativně ovlivňuje i veškerou naši činnost.
Ve svém životě se velmi často setkáváme s kolísáním osobní energie, někdy se cítíme dobře, jindy jsme unaveni, že sotva stojíme na nohou. Obdobně je tomu s našimi náladami, jednou prožíváme radost a euforii, jindy zase žal, smutek a depresi. Většina z nás to považuje za zcela normální realitu života a dokonce se smířili i s tím, že ty horší chvíle převažují nad těmi lepšími. Naštěstí se ale našli i tací, kteří to za normální nepovažovali a hledali cestu, jak se z tohoto nikdy nekončícího koloběhu utrpení vymanit.
V naší západní kultuře se můžeme setkat s různými psychologickými fintami, jak si v této oblasti pomoci. U všech těchto způsobů jsem se setkal s jedním společným jmenovatelem, autorům není jasná podstata lidské bytosti, kterou chápou pouze v omezené míře, a proto i jejich návody mají pouze omezenou účinnost. Zcela jinak je tomu ale ve východní tradici, která toho o lidské podstatě ví mnohem víc a na základě této znalosti ukazuje i cestu, jak se z lidského utrpení vymanit úplně a navždy. Proto se v této oblasti přikláním k této cestě, kterou pouze modifikuji pro potřeby současného příslušníka západní civilizace.
Prvním předpokladem našeho úspěchu je komplexní znalost lidské existence, ze které můžeme vycházet při řešení našeho problematického způsobu prožívání.
Celá naše existence je založena na frekvenční podstatě. Více se o tom můžete dozvědět ve „Frekvenční teorii člověka“. Negativní prožitky a utrpení v nás vyvolávají negativní energie a nízké kmitočty, naopak pozitivní prožitky, radost a blaženost v nás vytváří energie pozitivní a kmitočty vysoké. Rozkolísanost našeho prožívání vyvolávají změny těchto kmitočtů a naše vnímání těchto změn. Zde hraje velký význam citlivost konkrétní osoby k uvedeným změnám. V této souvislosti můžeme hovořit o úrovni citlivosti vnímání, která je přímo závislá na množství bloků v našem organismu. Jako příklad nám může posloužit fiktivní událost, ve které budou dva lidé vystaveni zcela stejným okolním podmínkám a budou k nim mít i stejný vztah. Přesto bude intenzita jejich prožitku různá v závislosti na prahu jejich vnímání. Pro naši práci bude výhodné, pokud bude úroveň našeho vnímání co nejvyšší. V tomto případě totiž budeme moci pracovat s nižšími úrovněmi energií.
Znalost lidské psychiky nás přivede k tomu, jak k popsaným a tak často prožívaným jevům dochází. Jako správný se ukazuje předpoklad, že příčinou našeho utrpení nejsou okolní vlivy, jak jsme se to naučili v naší kultuře alibisticky chápat, ale naopak náš vnitřní vztah k nim. Náš stav tudíž nezapříčiňuje okolní realita, ale pouze náš vztah k ní. S touto skutečností pak můžeme dále pracovat. Pokud se vám to zdá být absurdní a nevěříte tomu, zamyslete se nad následující skutečností. Kdyby tomu tak nebylo, okolní realita by byla pro všechny stejná. Ve skutečnosti ale jednu a tu samou realitu různí lidé prožívají zcela odlišným způsobem. Tento princip se projevuje při fandění sportovním klubům, sympatiím k politickým stranám, averzi, případně sympatiím ke konkrétním osobám a podobně. Konkrétních příkladů ze svého života najdete jistě spoustu. V praxi tedy nejde o nic jiného, než se dokázat zbavit svých postojů k okolní realitě.
Dalším výchozím předpokladem je to, že našemu mozku nemůžeme všechno věřit. V oblasti našeho prožívání není žádný rozdíl mezi tím, jestli má daný prožitek konkrétní reálný zdroj, nebo jestli tento zdroj existuje pouze v našich představách. Na tomto principu je založena například hypnóza. Tuto skutečnost lze opět výhodně využít při přeměně negativních stavů prožívání na stavy pozitivní. Opět si to můžete vyzkoušet sami, když si vybavíte některé události ze svého života. Jsou reálné situace, které jsou zdrojem našeho utrpení a způsobují nám traumata. Jak se cítíme, když o této situaci předem víme, tato situace se blíží a my na ni myslíme? Není to v praxi mnohdy ještě mnohem horší, než když ona traumatická situace opravdu nastane? Věřím tomu, že si každý ve svém životě dokáže najít dostatek těchto příkladů. Tímto způsobem se můžeme lehce přesvědčit o tom, že naše prožívání není reálné, ale že se na něm aktivně podílí naše mysl. Proto východní tradice hovoří o máji, iluzi, ve které žijeme. V praxi pak není nic jednoduššího, než se od této iluze oprostit a vnímat realitu takovou, jaká ve skutečnosti je. Problém je pouze v tom, že se to snáze napíše, než prakticky udělá.
Ve druhé fázi si položme otázku, „co se s touto situací dá dělat?“. Odpověď je celkem jednoduchá. Využít uvedených teoretických znalostí a zařídit se tak, abychom se svého utrpení zbavili, prožívali skutečnou realitu a ne pouze její iluzi.
Nejdříve si uvědomíme, co se s námi v kritických situacích děje. K tomu musíme být bdělí a musíme mít patřičnou úroveň vnímání. Tuto dovednost je vhodné nacvičovat a prohlubovat například meditací všímavosti a vhledu. Pokud se nám to podaří, dojde k určité formě rozdvojení osobnosti, kdy jedna její část událost prožívá a druhá část tu prožívající pozoruje. Tento stav bývá popisován jako pobyt na jevišti, nebo v hledišti, jako loutka, nebo loutkář. Prostřednictvím této dovednosti si rozšíříme vědomí a získáme potřebný nadhled nad prožívanou situací. Tento nadhled nám umožní rozpoznat neskutečnou podstatu našeho prožitku a vědomě volit způsob jeho prožívání.
Pokud dojdeme k poznání, že zdroj našeho utrpení je pouze imaginární, můžeme s ním na této rovině, za použití naší mysli, pracovat a jeho nízké vibrace přetransformovat na vibrace vysoké. Tímto způsobem se dokážeme v reálném čase vyrovnat s traumatickou událostí, zbavit se svého utrpení a dokonce si navodit i stav blaženosti, který také bývá označován jako malé osvícení. S konkrétním postupem při této činnosti se můžete seznámit na našem plánovaném semináři.
Jaký přínos od těchto praktik můžeme očekávat? Tento přínos spatřuji v několika rovinách.
Z filosofického pohledu jde o lepší poznání způsobu, jakým vlastně na naší matičce Zemi žijeme. Tímto způsobem si dokážeme uvědomit rozdíl mezi realitou a naší iluzí, kterou tak často namísto ní žijeme.
Z karmického pohledu se dostaneme na úroveň, kdy si svojí nevědomostí a podmíněným jednáním přestaneme vytvářet další karmu, kterou v budoucnu nebudeme muset zpracovávat.
Z energetického pohledu zastavíme příliv negativních energií o nízkých kmitočtech, čímž stabilizujeme úroveň svých osobních vibrací a zajistíme jejich průběžné zvyšování.
Ze zdravotního pohledu odstraníme mnohé příčiny svých zdravotních problémů, které jsou způsobovány právě těmito negativními energiemi, čímž podstatným způsobem zlepšíme svoje zdraví.
Z emočního pohledu odstraníme příčiny svých kolísavých nálad a vytvoříme podmínky pro dosažení své trvalé blaženosti.
Ve svém součtu pak všechny tyto pozitivní vlivy zajistí příjemnější prožívání naší reality, urychlí náš duchovní vývoj a vytvoří nám kvalitnější podmínky pro práci na sobě. Velkou výhodou je také to, že pro uskutečnění tohoto plánu nepotřebujeme žádné pomocníky, vystačíme si plně sami, nepotřebujeme k tomu žádný vyčleněný čas a můžeme jej realizovat doslova kdykoli a kdekoli. Domnívám se, že jsou to dost pádné důvody pro odstranění svých dosavadních stereotypů a nastoupení nové etapy svého života.
LLV – leden 2010
/************************************TEXT_KONEC***********************************/>