Jemnohmotné bytosti

    Naše smysly jsou velmi nedokonalé, a proto jsme jimi schopni vnímat pouze značně omezenou část reality, ve které žijeme. Proto se nám může zdát, že kromě fyzického světa, který těmito smysly můžeme přímo nebo zprostředkovaně vnímat, nic jiného neexistuje. Rozhodujícím činitelem je v tomto ohledu naše citlivost nebo individuální úroveň naší vnímavosti. Naše citlivost je přímo úměrná celkově dosaženému osobnímu kmitočtu. (1)Tento kmitočet je pak přímo závislý na množství bloků, které ve svém organismu máme, a míře našeho poznání. Všeobecně platí, čím vyšší osobní frekvence, tím větší citlivost. Aby to nebylo až tak přímočaře jednoduché, míra naší citlivosti je v různých oblastech jiná, podle toho, jestli se v konkrétní oblasti nachází nějaké bloky nebo ne.
    Proto jsou někteří lidé schopni vidět auru, jemnohmotné bytosti, vnímat různé druhy energií a jiní tuto schopnost nemají. Tento rozdíl pak zapříčiňuje spoustu nedorozumění, posměšků a odlišného vnímání světa. Na druhé straně pak ale také spoustu neodůvodněného povyšování těch citlivějších nad těmi, kteří tuto schopnost nemají.

    Náš svět se přímo hemží jemnohmotnými bytostmi. Je to způsobeno tím, že všichni žijeme v jednom prostoru a času. Rozdíl mezi námi je pouze ve hmotě, ze které se skládají naše těla. Z tohoto pohledu máme tu smůlu, že naše těla jsou z té nejhrubší hmoty, a proto máme problém komunikovat s těmi, jejichž těla se skládají ze hmoty mnohem jemnější.(2) I v této oblasti platí některé všeobecné zásady. Obyvatelé jemnohmotnějších světů mají možnost v případě potřeby nebo svého zájmu navštívit světy hrubohmotnější. Naopak tomu však tak není. Na to, abychom se dostali do jemnohmotnějších světů, musíme alespoň krátkodobě dosáhnout osobních vibrací, které odpovídají úrovni, kterou chceme navštívit. To ale většinou není vůbec jednoduché. Některým je tato schopnost „shůry dána“, to proto, že jejich dřívější práce, kterou na sobě odvedli, v současnosti není vidět. Pro druhé to znamená usilovnou práci na sobě v přítomnosti.
    V praxi je velmi rozšířená komunikace prostřednictvím nějakých „berliček“, jako jsou kyvadla, karty, tabulky, automatické psaní, kresba a podobně. Všechny druhy této komunikace mají nějaká funkční omezení, platí pro ně však všechna základní pravidla jako pro jakoukoli jinou formu komunikace. Měli bychom vědět, s kým komunikujeme, a neměli bychom do komunikace vkládat svoje představy a přání. Stejně tak si musíme dát pozor na interpretaci sdělovaného obsahu na základě svých vlastních zkušeností. Všeobecně pak lze říci, „lepší nějaká forma komunikace než žádná“. Důležitá je kvalita přenášených informací. Zde je vhodné slepě nedůvěřovat, ale pokud je to možné, vše si řádně prověřit. Přibývá ještě nebezpečí, že v nižších formách komunikace ustrneme a její další, vyšší formy nebude rozvíjet.

    Pokud něco vyžaduje nějaké úsilí, musíme se zákonitě zeptat, k čemu, že to vlastně je dobré. Důvod komunikace s jemnohmotnými bytostmi je celkem prostý. I my sami jsme takovýmito bytostmi, jenom se nacházíme ve hrubohmotném těle, které naše schopnosti značně omezuje svými nízkými vibracemi, nežádoucími bloky, programy a v neposlední řadě fyzikálními zákony. Abychom dokázali vnímat realitu takovou, jaká skutečně je, a abychom dokázali získávat objektivní informace, potřebné pro svůj optimální život, je vhodné mít pomocníka či pomocníky z jemnohmotných oblastí, kteří nejsou zatížení našimi omezeními, jsou na vyšší vývojové úrovni, než jsme my, a mají přístup k potřebným informacím.

    I v této oblasti ale narazíme na závažnou překážku: není jemnohmotná bytost jako jemnohmotná bytost a jejich vývojová úroveň je také značně rozdílná. Vždyť i duše toho nejprimitivnějšího člověka se po fyzické smrti a oproštění se od fyzického těla stává jemnohmotnou bytostí, ke které bychom se mohli obracet o radu a pomoc. Nemluvě o jemnohmotných bytostech, které jdou jinou cestou, než jdeme my. Na druhou stranu je nutno počítat s tím, že kontakt s těmi opravdu vyspělými bytostmi se nám díky naší značně rozdílné frekvenční úrovni poštěstí pouze vzácně. Proto je i v této oblasti na místě opatrnost a vždy bychom měli mít jasno v tom, s kým ve skutečnosti komunikujeme.

    Na základě uvedených skutečností a přínosu pro nás můžeme podle úhlu našeho pohledu jemnohmotné bytosti rozdělit do několika základních kategorií. Po stránce nebezpečnosti či přínosu pro nás to mohou být bytosti úmyslně škodící (3), bytosti neúmyslně škodící (4) a bytosti prospěšné (5). Do těchto skupin pak můžeme zařadit nejrůznější kategorie jemnohmotných bytostí. Další úhel pohledu může být náš vztah s těmito bytostmi. Zde se nabízí rozdělení na dvě základní skupiny: bytosti, které k nám mají přímý vztah a kterým přímo na našem osudu záleží, a pak na ty, které k nám přímý vztah nemají.

    Pokud nebudeme brát komunikaci s jemnohmotnými bytostmi jako nějakou atrakci či zábavu, je možné tento výběr omezit na skupinu bytostí prospěšných a majících přímý vztah k nám. I tak je těchto bytostí celá řada a jenom těžko si uděláme čas na komunikaci se všemi z nich. Jako nejpřínosnější se jeví komunikace s Vyšším Já, případně našimi Průvodci, kteří nás mají takříkajíc přímo na starosti. V obou případech se jedná o samostatné bytosti, které jsou tu od našeho narození proto, aby nám pomohly zvládat nástrahy prostředí, ve kterém se právě nacházíme. Mimo nich přímo ve svém nitru můžeme najít ještě množství dalších bytostí, které reprezentují jednotlivé naše součásti, jako například tělo, mysl, nevědomí,(6) ale i jiných archetypálních bytostí, jako je vnitřní žena, muž, dítě, otec, matka.(7) Se všemi se dá přímo, vědomě komunikovat a komunikace s nimi je pro nás velmi prospěšná. Nejen že získáme informace o tom, v jakém se momentálně nalézají stavu, ale můžeme se od nich přímo dozvědět také to, co ony potřebují, aby se jejich stav zlepšil. Nemluvě o tom, že při komunikaci s nimi můžeme získat spoustu dobrých přátel, bez kterých se jenom těžko můžeme dopracovat skutečné sebeúcty, sebelásky a dalšího pokroku ve svém rozvoji.

    Problematika jemnohmotných bytostí je značně rozsáhlá a vydala by na rozsáhlou knihu. Jako úvod pro neznalé této problematiky však mohou tyto řádky stačit.
    Za zmínku by jistě stály otázky jako například s čím, případně jak často je vhodné se na jemnohmotné bytosti obracet. Proč nám neodpovídají na naše konkrétní otázky, které pro svoje rozhodování považujeme za důležité? Platí pro nás i pro ně stejné duchovní zákony a pravidla, nebo se v něčem odlišují? Mohou se tyto bytosti i bez fyzického těla dále vyvíjet, nebo jsou již zcela dokonalé a jejich osobní vývoj je ukončen? Je možné spolehlivě poznat, o jakou bytost se jedná?
Tyto a jistě i mnohé další otázky můžeme probrat při naší debatě při čaji.

Vysvětlivky
(1) - frekvence = kmitočet = vibrace
(2) – veškerá hmota je pouze energie o různém kmitočtu
(3) – ty, které jsou cestou opačným směrem, než jdeme my
(4) - ty, jejichž vyspělost je nízká
(5) – ty, které jdou cestou stejným směrem jako my a jejich vyspělost je vyšší než naše
(6) - vyšší inteligence našich jednotlivých částí
(7) - reprezentují stav našich vlastností v dané oblasti
 

LLV – únor 2010